Minulý víkend jsem měl tu čest zúčastnit se jako instruktor historicky prvního juniorského NVT, zaměřeného tentokrát na zimní přežití a vedení a organizaci akcí v zimě. chtěl bych se s vámi na tomto místě podělit o svoje zážitky a popsat, jak jsem TO viděl já.

Přesto, že v Kladně, Praze ani Brně není ani vločka sněhu, cesta přes hřeben Jeseníků slibuje zimní počasí. Docela hustě sněží a tak se Karlem v autě radujeme, že by opravdu mohlo být zimní přežití „zimní“. Na parkovišti nad Nýznerovem je ale bláto a louže a tak se začínáme pomalu smiřovat s myšlenkou, že první zimní juniorské NVT bude na blátě. To ještě netušíme, jak je na nás Bůh hodný a co nám připravil.

Kolem osmé přivážejí Karel s Pecou poslední účastníky od vlaku, házíme batohy na záda a začínáme stoupat k chatě s romantickým jménem „Útulna Sokolí skály“. Už po cestě se objevuje první sníh a když dorazíme k chatě, je ho kolem tak 10 – 15 cm. Haleluja!!! Krátká instruktáž o bivakování, vaříme čaj a pak rychle bivakujeme pod vzrostlým smrkem a snažíme se rychle usnout.

Do rána přituhne, při rozednění klesá teplota na 4 stupně pod nulou, takže ráno se probouzíme do pravé zimy. Je to rozhodně lepší než večer, kdy jsme uléhali do rozbřeblého sněhu. Vaříme snídani, nezbytné kafe a pak už následuje program – nejdřív Pecovo biblické zamyšlení, pak praktická lekce od Karla o plánování a vedení zimních akcí a strategii přežití v extrémních podmínkách a poté moje lekce o orientaci v terénu a dnešní tůře. Po desáté vyrážíme na hraniční hřeben, náš dnešní cíl je vrcholek hory Smrk, nejvyšší to vrchol Rychlebských hor.

Jednotlivé trojice, do kterých se ráno účastníci rozdělili, cestou procvičují navigaci podle mapy a GPS a vedení skupiny po cestách a částečně i volným terénem. Sněhu po cestě přibývá a na hřebeni už je ho opravdu hodně. Nakonec se rozhodujeme nejít až na vrchol, protože cesta od rozcestí je zavátá a místy je na ní až metrová pokrývka, navíc je mlha, takže by z očekávaných „panoramat“ nebyl nic a tak se z rozcestí pod vrcholem vracíme zpátky na základnu. Cestou dolů účastníci zjišťují, že když je hodně sněhu a člověk jde bez sněžnic, může být i cesta z kopce velmi namáhavá.

Po návratu odpočíváme a vaříme večeři. Protože jsou mnozí účastníci mokří a docela promrzlí, topíme v kamnech v útulně, abychom se alespoň trochu zahřáli. Po večeři následuje biblické slovo o překonávání protivenství, modltby a chvály a zbývá čas i na diskuzi nad dalšími tématy tohoto zimního NVT, první pomoci, vybavení pro zimní akce a psychologických aspektech přežití v zimě. Do mrazivé noci se nám pak nikomu moc nechce, protože navíc se mezitím vyjasnilo a obloha slibuje bezmračnou mrazivou noc. Kolem jedenácté ale už jsme zase všichni venku ve spacácích. Docela fouká, takže teplota klesá nad ránem až na mínus 8 stupňů, což dokonale prověřuje vybavení a odhodlání účastníků. K jejich cti je třeba říci, že nikdo se nevzdal a všichni statečně vydrželi venku až do rána!!!

Nedělní ráno je ve znamení rychlého vaření snídaně, balení a odchodu z útulny. Vyrážíme s „plnou polní“ ještě nahoru do kopců, abychom účastníkům poslední den dali ještě trochu „do těla“. Oni mile překvapují a předvádějí skvělý výkon, když cca. 1,2 kilometru dlouhé stoupání pod hřeben – úsek, který jim včera při sestupu trval 45 minut nalehko – urazí s batohy a všemi věcmi nahoru za 35 minut!!! Kulich dolů!!!

Pak už nás čeká jen pohodová cesta téměř po vrstevnici až do vedlejšího údolí Bučinského potoka a pak závěrečný sestup tímto nádherným údolím k Nýznerovským vodopádům. Tady v přístřešku sníme oběd, následuje biblické slovo o rozhodování se a závěrečné modlitby a zhodnocení kurzu. I přes ne úplně lehké podmínky všech devět účastníků obstálo se ctí a tak budou jako první junioři RR v této zemi právem nosit na svých košilích nášivku za úspěšné absolvování kurzu!!!

Moje uznání a obdiv jim tedy právem patří, stejně jako poděkování Karlovi za vedení kurzu a fotky, které jsem si pro článek vypůjčil (celou Karlovu galerii najdete tady), Pecovi za slova povzbuzení a spolupráci a všem zúčastněným za skvělé zážitky!!! Našemu Pánu pak za jeho milost a perfektní přírodní podmínky pro první zimní juniorské NVT!!!